Technická podpora

TECHNICKÁ PODPORA

T = Technik
U = Uživatelka

U: Zhasla mi obrazovka. Co mám dělat?
T: “Dobrý den, tady je technická podpora. Co se vám přihodilo?”
U: “No, víte, já nemůžu psát.”
T: “Jak – nemůžete psát?”
U: “No, normálně jsem psala a najednou mi to všecko zmizelo.”
T: “Zmizelo?”
U: “No, prostě je to pryč.”
T: “Hmm. A co se děje teď?”
U: “Nic.”
T: “Nic?”
U: “Když píšu, tak tam nic nevidím.”
T: “A jste pořád v texťáku, nebo jste z něj vyskočila?”
U: “Jak to můžu vědět?”
T: (Ach jo. Tak teda do toho.)
T: “Vidíte na obrazovce C:\?”
U: “Jaký kulomítko?”
T: (Ježiškriste, je to možný? Tak jinak.)
T: “Nic se nedeje. Můžete hýbat kurzorem po obrazovce?”
U: “Tady žádnej kurzor není. Vždyť jsem vám přece řekla, že když píšu, nic
není vidět.”
T: (Aha, ona nejspíš neví, co je kurzor. To bude hardwarová záležitost.
Vsadím
se, že si vykopla kabel ze zdi.)
T: “Má váš monitor kontrolku?”
U: “Jakej monitor?”
T: “To je ta věc s obrazovkou, která vypadá jako televizor. Někde by tam
mělo
být světýlko, které svítí, když je to zapnuté.”
U: “Jé, to já nevím.”
T: “Nevadí. Tak se podívejte na monitor zezadu a najdete místo, kde do něj
vede
kabel. Vidíte to?”
U: (šoupání a bouchání, udýchaně) Jo, něco tu je.”
T: “Bezva! Jděte po tom drátu a řeknete mi, jestli je zastrčený do zdi.”
U: (pauza) “Ano, je.”
T: (Hmm. To je zajímavé. Pochybuju, že si omylem monitor vypnula a nemám
moc
chuti jí říkat, aby hledala vypínač, protože nevím, jaký typ monitoru má a
kolik
je na něm tlačítek. Možná vypadl videokabel nebo něco takového.)
T: “Když jste byla za monitorem, všimla jste si, že do něj vede ještě jeden
kabel?”
U: “Ne.”
T: “No, jsou tam dva. Potřebuju, abyste se znovu podívala dozadu a našla
ten druhý.”
U: (udýchaně) “Jo, mám ho.”
T: “Podívejte se, jestli je pořádně zastrčený zezadu do počítače.”
U: (pořád udýchaně) “Já tam nedosáhnu.”
T: “Ehm. Dobře, to nemusíte. Ale vidíte na to?”
U: (klidně) “Ne.”
T: “Ale možná, kdybyste si klekla nebo tak, že byste na to viděla?”
U: “Ale to není proto, že na to nevidím. To je proto, že je tady tma.”
T: “Tma?”
U: “No, my tu máme zhasnuto a venku už je šero.”
T: “Dobře, tak zkuste rozsvítit.”
U: “To nemůžu.”
T: “Ne? A proč ne?”
U: “Protože nám nejde elektrika.”
T: (Elektr–!?! …AAAAAAARGH!) “Nejde elektrika? Aha! Tak jsme na to
konečně
přišli. Máte ještě ty krabice, ve kterých vám přivezli počítač, a ty knížky
k tomu?”
U: “No jasně, máme je na záchodě.”
T: “Príma! Tak pro ně jděte, odpojte počítač, zabalte ho do těch škatulí
tak jak
byl, když vám ho přivezli, a pak ho odvezte zpátky do toho krámu.”
U: “Vážně? To je to tak špatný?”
T: “Ano. Myslím, že ano.”
U: “No tak dobře, já to tam odvezu. A co jim mám říct?”
T: “Řekněte jim, že jste příliš blbá na to, abyste měla počítač!”