ZAVAVOV

Už pár týdnů se ve světě modelové železnice a elektroniky nemluví skoro o ničem jiném, než o nové centrále, která stojí opravdu málo a podle dostupných informací umí hodně. Díky kamarádovi Honzovi Merhautovi jsem dostal možnost si tuto centrálu i vyzkoušet a porovnat ji s tím, co znám – tedy především s centrálou TCS-2.

RailBox

Centrálu vyrábí společnost RailBox, která pochází ze sousedního Polska. V minulosti se podle dostupných informací věnovali především vývoji a výrobě DCC dekodérů pro modelovou železnici a nyní navíc vyrábějí i centrálu RB1110. Webové stránky mají i v angličtině, ale mnohem více informací se dozvíte z polské verze stránek (ostatně je to stejné i s webem ZAVAVOV 🙂 ).

Na první pohled – NanoX?

Než se mi centrála dostala do ruky, tak jsem si o ní zjistil informace z webu výrobce a také se o ní hodně psalo na diskuzním fóru. Podle prvních informací jsem byl dost skeptický k tomuto výrobku. Už jenom ta cena. Jak někdo dokáže vyrobit něco takového a prodávat to za 2500 Kč? Jistě chápete, že jsem byl dost zvědavý, co je vlastě uvnitř – a k tomu se dostaneme.

Mimo jiné jsem si předem stáhl a vyzkoušel i Android aplikaci, kterou k centrále mají (stejně jako k centrále TCS-2, ani k této není aplikace pro Apple). Už zde jsem shledal několik nedostatků, ale objevil jsem i dost zajímavé věci.

Obecně by se na první pohled mohlo zdát, že držíte v ruce centrálu NanoX doplněnou o připojení přes WiFi a LocoNet. Jedná se tedy o plastovou krabičku s vyfrézovanými čely (překvapením bylo, že čela jsou bílá). Vyfrézované otvory na konektory jsou místy větší a nepůsobí to úplně pěkně. Také popis jednotlivých konektorů není přímo na čelech, ale nahoře na samolepce, která popisuje celou centrálu. Příjemně překvapilo to, že nálepka je v angličtině a nikoliv v polštině.

Podle štítku na krabičce tedy centrála umožňuje připojení přes WiFi, ale i přes USB. Dále je možné připojit XpressNet, LocoNet, senzory zpětného hlášení S88 i RS-BUS. Kromě DCC výstupu pro koleje, je také možné připojit zvlášť programovací kolej. Chválím informace o Android aplikaci a také o připojení k WiFi přímo na krabičce – to se rozhodně hodí. Na druhou stranu by bylo lepší, kdyby nebyly vůbec potřeba 🙂

Bohužel jsem od Honzy nedostal kompletní balení, tak nevím, v čem centrála byla zabalená a také jaký napájecí adaptér k ní byl přibalen – na diskuzi se ovšem píše, že zrovna napájecí adaptér je nevyhovující! Ani návod jsem k centrále nedostal, ten je ovšem ke stažení na stránkách výrobce jak v polském, tak anglickém jazyce. Bohužel, návod v angličtině obsahuje obrázky z aplikace jen v polštině. K návodu jsem se dostal ale až později, když nastaly potíže.

Poznámka: Konektor pro připojení napájecího adaptéru je 2.5 a ne 2.1 – takže není možné použít zdroj z centrály TCS-2 bez příslušné redukce.

Pohled dovnitř – Arduino?

Na diskuzním fóru se sice objevily fotografie centrály zevnitř, ale stejně jsem to chtěl vidět na vlastní oči. Kdo čekal nějakou skládačku s Arduinem, jako původně já, tak se nedočká. Jedná se o kompletní návrh na jednom PCB. Na první pohled je vidět, že návrh HW je pěkně zpracovaný a očividně ten člověk věděl, co dělá. Je také vidět, že nejspíš první verze počítala s připojením DC-DC měničů jako moduly z Číny, ale v této verzi už nejsou osazeny. Trochu zklamáním je využití dvou procesorů, kvůli připojení na WiFi a ne jednoho s WiFi, ale je zase pravda, že procesorů přímo s WiFi je na trhu opravdu málo.

Upraveno: Tak podle výrobce, je možné dodatečně osadit DC-DC měnič a tím regulovat výstupní napětí DCC. Obával bych se, že tím zásahem pak mohu přijít o záruku.

Hlavní procesor, který vše řídí je ARM od společnosti GigaDevice. Trochu jsem hledal, abych zjistil, o co jde a společnost GigaDevice je největší čínskou společností, která vyrábí ARM procesory. Ačkoliv nemám žádnou praktickou zkušenost s tímto MCU, tak nemohu ani nijak porovnat. Nezdá se to jako špatná volba. Druhý procesor je ESP-12 od společnosti Espressif, který slouží jen jako WiFi modul. Já osobně bych využil jen jeden procesor s WiFi, jak je tomu na centrále TCS-2, která používá ESP32S3 také od společnosti Espressif a kombinuje připojení k WiFi a zároveň řídí všechny ostatní funkce centrály.

Jak je řešený zesilovač pro DCC výstup bohužel netuším, protože na hlavním IO je přilepený malý chladič. Zároveň je ale vidět, že je chlazen i zespodu PCB.

Poslední, co mě zaujalo, je relé. Myslel jsem, že odpojuje hlavní kolej při programování, ale jedná se o odpojení při STOP. Je očividné, že se odpojuje pouze jeden z výstupů, což vlastně úplně stačí. Jak je odpojována hlavní kolej při programování jsem nezjistil. Předešlé tvrzení ještě po dalším testování musím vyvrátit. Zdá se, že relé cvaká i při čtení CV i při STOP nebo zkratu. Zvláštní je, pokud by relé odpojilo hlavní kolej při programování, jak je možné, že odpojí i programovací při zkratu? Asi tam bude dvojí odpojení – fyzické přes relé a ještě zastavení generování DCC signálu.

První zapnutí – jako vánoční stromeček!

Po zapnutí se rozsvítí bílá LED, modrý LED displej a bílý LED displej. Podle všech informací LED indikuje, že je zapnutý výstup DCC, pokud LED zhasne, tak do kolejí nejde DCC – tohle řešení je dost zvláštní a přijde mi matoucí. LED by mohla při STOP blikat nebo tak něco. Displeje ukazují napětí a proud. Já osobně nemám rád věci, které příliš svítí, hodně to ruší, takže se mi to vyloženě nelíbí! Ovšem na druhou stranu informace o proudu se hodí.

Oceňuji volbu konektorů pro DCC, jsou stejné jako na centrále TCS-2, tak přechod z RailBox na TCS-2 bude jednodušší 🙂 Proč ale konektor na zpětné hlášení RS-BUS je stejný s DCC a ještě hned vedle, to už nechápu a hned se mi stalo, že jsem modul RS zapojil špatně!

Také popis jednotlivých konektorů chybí – centrála TCS-2 má všechny konektory popsané.

První připojení – už zase ty IP adresy?

Pro první připojení k centrále RB1110 jsem zvolil jejich oficiální Android aplikaci RB Railroad Control. Intuitivně jsem stiskl červenou ikonu WiFi a hned mě to přeneslo do nastavení WiFi v mém telefonu (tuším, že to budu muset udělat sám ručně). Vybral jsem tedy síť RAILROAD (proč ten název?) a chtělo to heslo. To je naštěstí napsáno na centrále, hodně bezpečné 12345678. Tlačítkem zpět jsem se vrátil do aplikace, přešel do nastavení a zadal IP adresu, která je také napsána na centrále (proč není předepsána v aplikaci, když už se musí zadávat? Po stisknutí otazníku, je možné vybrat centrálu RB1xxx a to předvyplní IP adresu.).

Pro porovnání: U centrály TCS-2 není potřeba zadávat IP adresu, není potřeba ji obvykle ani znát. A v případě použití Android 11 a vyšší, tak i připojení na WiFi probíhá zcela automaticky přímo z Android aplikace.

Ostatní nastavení náramně připomínají aplikaci Roco Z21 a její nastavení. Aplikace umožňuje změnit i jazyk, ale bohužel je možné zvolit jen anglický nebo polský. Vzhledem k mé nulové znalosti polštiny mám nastavenou angličtinu, ale bohužel i tak některé texty zůstávají jen v polštině! A to hlavně chybová hlášení. To považuji za veliké mínus!

Ovládání vlaku

Pro ovládání vlaku slouží hned první zobrazení, které se otevře. Stručně, nevypadá to nejhůř, ale ovladatelnost nic moc. Hlavně přepínání mezi vlaky je po jednom vlaku, takže když jich tam člověk přidá víc, tak pořád kliká další, další atd…

Ovládání příslušenství a zpětné hlášení – je to opravdu zdarma?

Tady jsem byl docela mile překvapen. Aplikace obsahuje možnost nákresu kolejiště, včetně příslušenství a zpětného hlášení. Na první pohled to vypadá opravdu dobře, jenže…

Ihned po stisknutí tlačítka plus, jsem se dozvěděl, že jsem vyčerpal maximální počet příslušenství a je potřeba si zaplatit! To jsem samozřejmě neudělal, ale přijde mi hnusné, když si člověk koupí produkt, že si ještě musí zaplatit i za aplikaci! I když je cena necelých 65 Kč za aplikaci PRO, tak kde to skončí? Za co ještě budu muset zaplatit? No odebral jsem tedy jednu výhybku (odebrání koleje nestačí) a přidal vlastní příslušenství. To jde docela dobře, ale při úpravách už se člověk trochu zapotí. Než jsem přišel na to, že aplikace má dva různé časy na dlouhý stisk (dlouhý a delší stisk) a každý dělá něco jiného, no to byl boj. Kratší dlouhý stisk umožňuje přesun příslušenství na obrazovce, delší dlouhý stisk pak zobrazí možnosti úprav a smazání.

Příslušenství jsem se dál už příliš nevěnoval, kromě zpětného hlášení. Vyzkoušel jsem nejdříve S88, což na třetí pokus začalo fungovat (není jasné, co je adresa modulu a co adresa vstupu). Graficky to pěkně vypadá, když se obsadí kolej a centrála TCS-2 by se mohla od nich ještě v tomto směru mnohé naučit (i když už několik let je ve vývoji software, který to bude umět také). Kromě zpětného hlášení S88 jsem chtěl vyzkoušet i RS-BUS. Tady přišla poprvé řada na návod! Kde jsem o nastavení RS-BUS samozřejmě nic nenašel (ani v polské verzi). Ať jsem zadával jakékoliv adresy, tak se nic nedělo. Ověřil jsem to znovu i na centrále TCS-2, kde to funguje. Takže RS-BUS za mě nefunguje! (Vyzkoušeno s modulem Lenz LR101 a adresou 10 – zkoušel jsem zadat adresy v rozsahu 5 – 15)

Pro porovnání: Ukázalo se, že mi tady chybí přehled senzorů nebo alespoň změn, tak jak to má TCS-2. Lépe se pak zjišťují adresy připojených modulů.

Velkým překvapením bylo, když jsem upravoval příslušenství a objevil jsem tlačítko “Automation“, které dělá přesně to, co byste čekali a tedy automatizaci. U TCS-2 tomu říkáme automatické akce. K vyzkoušení těchto akcí jsem se už úplně nedostal, ale podle všeho předpokládám, že bude nutné mít zapnutou aplikaci k tomu, aby se tyto akce vykonávaly.

Pro porovnání: Centrála TCS-2 umožňuje také automatizaci neboli automatické akce. Rozdílem ovšem je, že k tomu nepotřebuje připojený telefon. Všechny akce jsou uložené v centrále a vykonávají se nezávisle na připojeném zařízení.

Nastavení WiFi – bezpečnost především?

Myslím, že dost lidí bude zajímat, jak centrálu připojit k vlastnímu WiFi routeru. Je to v podstatě jednoduché – stačí se připojit na WiFi centrály RB1110 a zadat do prohlížeče IP adresu 192.168.4.111. Poté se objeví stránka s nastavením, kde je možné zadat SSID a heslo vašeho domácího routeru.

Myslíte, že k tomu nemám výhrady? No ovšem, že mám a hned několik.

Když pominu fakt, že se jedná vlastně o druhou část nastavení centrály (první je v aplikaci) a nejedná se o stejná nastavení, ale vlastně úplně nová, tak se dostávám na úplně nezabezpečenou stránku, do které mám zadávat heslo vlastního routeru a posílat tato data ještě vzduchem přes WiFi? To opravdu v dnešní době ještě stále nikdo nemyslí na bezpečnost?

A dále mi teda nejvíce vadí, že tato nastavení nejde provádět přímo z aplikace, ale je nutné otevřít nějakou stránku a zase použít IP adresu! Stejně tak nutnost vyťukat celé SSID a heslo ručně – není možné použít NFC nebo qr kód. Ale to jsou asi příliš nové technologie…

Poslední drobností, která mi na této metodě vadí je, že nejde vyhledat seznam dostupných SSID a vybrat si, ke kterému chci centrálu připojit.

Pro porovnání: Centrála TCS-2 umožňuje veškeré nastavení WiFi přímo z Android aplikace, umožňuje vyhledat WiFi v okolí a také zadat WiFi síť pomocí qr kódu. NFC bohužel zatím podpořeno není. A ještě podotýkám, že veškerý přenos dat mezi centrálou TCS-2 a telefonem je šifrovaný. Uložená hesla jsou pak také zašifrována.

Ale tak proč se nevrátit do roku 2000 a nastavovat vše zase pomocí webového rozhraní…

Komunikace – spolehlivost?

Dostáváme se ke trochu složitějšímu tématu a tím je datová komunikace, neboli protokol, kterým centrála komunikuje s Android aplikací. Jak jsem zjistil, tak centrála nemá jen podobné nastavení jako Roco Z21, emuluje i její komunikaci. To znamená, že sice můžete využít i aplikace kompatibilní se Z21, ale také to přebírá zápory a mezi ty patří především použitý nepotvrzovaný protokol UDP. To znamená, že data, které se v síti ztratí, tak už nepřijdou. A obzvlášť na WiFi nebo u chytrých routerů tohle může být častým jevem. Proto i sama Z21 doporučuje přesně jeden router, se kterým funguje spolehlivě.

Pro porovnání: Naproti tomu centrála TCS-2 využívá ke komunikaci potvrzovaný protokol TCP, který umožňuje detekovat ztrátu dat a znovu je v případě potřeby odeslat. Detekuje tím i ztrátu spojení.

Další možnosti připojení a další aplikace

Stejně jako centrála TCS-2, tak i RB1110 umožňuje připojení z různých aplikací různých výrobců. Kromě již zmíněné Z21 jsem vyzkoušel ještě Lenz LAN protokol, který funguje spolehlivě s aplikací RtDrive.

Co se týká kabelového spojení, tak centrála umožňuje připojení LocoNet a XpressNet. Bohužel LocoNet nemám, ale XpressNet funguje tak, jak má.

Bohužel WiThrottle protokol podpořen není.

Této části jsem nevěnoval příliš mnoho času a tak se jedná vždy jen o krátké projetí lokomotivy.

Automatická detekce příslušenství?

Po delším studiu a bádání jsem narazil na něco, co mě hodně zaujalo. Nazývají to jako “Decoder detection system” a umožňuje to automatické nastavení adresy dekodérů příslušenství tak, aby nedocházelo ke kolizím a aby člověk daný dekodér nemusel nastavovat ručně. Píšou, že to tedy funguje především s jejich dekodéry, ale mělo by to fungovat i s vybranými dekodéry jiných výrobců, kteří tohle podporují. Očividně je tohle novinka v DCC specifikaci a centrála TCS-2 v tomhle rozhodně zaostává. Budeme to muset napravit!

Bohužel jsem neměl možnost to reálně vyzkoušet, protože mám pouze jejich centrálu a žádný dekodér.

Záhadné tlačítko reset?

Na první pohled je vidět, že na jedné straně centrály je malé tlačítko RESET a po celou dobu mi nedalo spát, na co asi slouží? Po několika pokusech jsem se ho odvážil zmáčknout a jen došlo k probliknutí LED a nic jiného se nestalo. Po čase mě napadlo, že by to mohlo mazat uložené informace o WiFi, tak jsem to zkusil a nic. Informace zůstaly. Zkusil jsem tedy trik s tím, podržet tlačítko a poté zapojit napájení, ale také se nic nestalo. V návodu jsem také nic nenašel. Už to vypadalo, že to zůstane záhadou. Ale poslední možnost, držet tlačítko, dokud bliká bílá LED a pak se LED rozsvítila a skutečně to vymazalo nastavení WiFi – tedy tovární nastavení.

Aktualizace – to je snad vtip?

Na závěr článku mě napadla myšlenka, půjde centrálu aktualizovat na novější software? V návodu se o tom samozřejmě nic nepíše. Ale našel jsem na stránkách výrobce článek na toto téma. Existuje možnost zadat IP adresu s úplně jiným portem (8080) a ještě k tomu za lomítko “update”. Poté se objeví aktualizační stránka, kde je možné nahrát stažený soubor.

Pro porovnání: Tak doufám, že všichni víte, že aktualizace centrály TCS-2 probíhají přímo z aplikace a ještě vyskočí automaticky výzva vždy, když je nová aktualizace. Dokonce je tam možné zobrazit i seznam změn.

Ale aspoň ty aktualizace umožňují, to je taky plus.

Znovu a znovu

Když se zamyslím nad situací, že si nakreslím návrh kolejiště v aplikaci na mobilu a poté použiju tablet, tak s RB1110 budu muset ten nakreslený návrh nějak přesunout do toho tabletu. Stejně tak, když přijde kamarád a bude chtít ovládat některý vlak, bude ho muset uložit do své aplikace.

Pro porovnání: Centrála TCS-2 tento problém nemá. Vše je uloženo v centrále a každé připojené zařízení si stáhne aktuální seznam lokomotiv i příslušenství.

Abych nebyl tolik kritický, zdá se, že Android aplikace umožňuje export a import dat – nezkoušel jsem.

Detekce zkratu a přetížení

Otestoval jsem detekci zkratu a přetížení a přitom měřil proud. Zdá se, že centrála vypíná při 2,4 A a to jak na hlavní koleji, tak i na programovací koleji. Při přetížení nebo zkratu se rozbliká bílá LED. Bohužel bez ovladače či telefonu není možné znovu DCC zapnout (nestane se tak ani samo po odstranění zkratu).

Shrnutí – klady a zápory

Závěr

Byl jsem zezačátku docela skeptický k tomuto produktu, ale nakonec docela překvapil. Teda jak v čem. Je vidět, že z pohledu sítí a softwaru se produkty dělají pořád stejně, jako před dvaceti lety. Ale z pohledu hardwaru je to rozhodně moc pěkný kousek. Myslím si, že hodně lidí přesvědčí velice nízká cena, ale z pohledu vývojáře je to podle mě dlouhodobě neudržitelné a také je pak vidět, že nemají dostatečný návod, dostatečné informace na webu a slabé překlady. Je to vykoupeno cenou.

Také jsem nějak začínal s centrálami TCS a byl jsem na tom dost podobně. Tak teď můžeme být jen zvědaví, s čím ještě tento výrobce přijde – některé nápady jsou opravdu dobré!

Nemohu napsat, jestli bych produkt doporučil, či nikoliv. Ale po zkušenostech se svými zákazníky vím, že produkt by měl být, co nejjednodušší na nastavení a ovládání. A to tento rozhodně není. Také nedostatečná dokumentace a žádný český návod by mohl neznalým a začátečníkům dost zkomplikovat život. Záleží, co vše člověk od produktu očekává.