Ve druhé části série si ukážeme a porovnáme několik představitelů jednotlivých digitálních komponent, představených v minulém díle (Jak přejít na digitál (DCC) [1]: Co je digitální modelová železnice?). Také se podíváme na důležité faktory, které by měly hrát roli při výběru dané komponenty. Na konci tohoto dílu byste měli být schopni si sami vybrat základní komponenty pro digitální kolejiště podle Vašich priorit a plánů pro řízení.
Několik pojmů pro začátek
Aby každý pochopil všechny výrazy v článku, tak se zde pokusím vysvětlit ještě několik pojmů. Ostatní pojmy byly vysvětleny v předchozím díle série.
XpressNet – Digitální komunikační sběrnice určená zpravidla pro komunikaci mezi centrálou a ovladačem. Někdy označována také zkráceně jako XNET.
LocoNet – Digitální komunikační sběrnice určená zpravidla pro komunikaci mezi centrálou a ovladačem. Častěji používána na větších kolejištích.
S88, RS-BUS – Digitální komunikační sběrnice používané pro přenos dat z modulu zpětného hlášení do centrály.
USB – Univerzální sériové rozhraní pro připojení k počítači.
LAN – Lokální domácí počítačová síť. Zpravidla se pro propojení používají LAN kabely, ale může být i bezdrátová a pak se jí říká WiFi.
Digitální centrála a její výběr
Jak již bylo zmíněno v minulém díle, tak základním prvkem digitálního kolejiště je digitální centrála a tak je i důležitý její výběr. Centrála totiž není jenom prvkem, který generuje signál do kolejí, ale je také prvkem, který propojuje úplně všechno na kolejišti s uživatelem, ovládacím programem či ovladačem. Proto je potřeba se zamyslet nejdříve nad tím, jaké kolejiště chcete mít, co všechno na něm bude, jestli chcete detekovat i polohu vlaků a hlavně, čím přesně chcete kolejiště ovládat. Samozřejmostí je také i výběr podle ceny, který preferuje asi nejvíce uživatelů a je to pochopitelné.
Moc rád bych zde napsal nějaké srovnání digitálních centrál podle vlastních zkušeností, ale na to bych si musel každou centrálu půjčit (či zakoupit) a vyzkoušet. To by bylo bohužel příliš drahé a tak se pokusím to zhodnotit trochu jinak. Vysvětlím, co všechno dnešní centrály umožňují a zhodnotím, co je pro koho vhodné. Na závěr přidám i faktickou tabulku nejběžnějších centrál a srovnání jejich vlastností.
Čím budeme kolejiště ovládat?
Začneme tedy tím, jak budeme kolejiště ovládat. Nabízí se hned několik možností a začneme hned z kraje – ovladačem. Asi nejrozšířenější způsob ovládání kolejiště je ovladač s kolečkem a několika tlačítky, který zpravidla umožňuje regulovat rychlost vlaku, směr i jeho funkce (světla, zvuky, …) a často právě také umožňuje přestavovat výhybky nebo ovládat osvětlení kolejiště. Obvykle takový ovladač bývá drátový připojený po sběrnici XpressNet nebo LocoNet a ovládání vlaků je pohodlné. Oproti tomu ovládání příslušenství a to zejména výhybek je dosti nepohodlné. Hlavně, když jich máte na kolejišti více. Proto bych takový ovladač doporučil pro úplného začátečníka s malým kolejištěm a nebo jako doplněk k velkému kolejišti, kde budou ale výhybky a další doplňky ovládány jiným způsobem. Kolejiště však nemusí být ovládáno jen jedním ovladačem, může jich být více. Třeba pro každou lokomotivu nebo pro každého uživatele.
Více o ovladači k centrále TCS naleznete na stránce: Bezdrátový ovladač TCS
Abych byl přesný, tak existují i další typy ovladačů, které kolečko nemají a nemusejí být nutně drátové. Může se jednat o ovladač podobný tomu, jako na ovládání televize, ale ten bych sám ze své zkušenosti rozhodně nedoporučil. Naopak ale může být ovladač s kolečkem i bezdrátový a ten už přináší více možností. Často také bývá ovladač přímo součástí balení – nejčastěji jako start-set i s lokomotivou a kolejivem.
Dalším způsobem ovládání je aplikace v telefonu či tabletu. Tento způsob se poslední dobou hodně rozmohl a to především proto, že je to levnější než ovladače. Hlavně za předpokladu, že na kolejišti budete provozovat více souprav ovládaných více lidmi. Pak by bylo potřeba každému koupit zvlášť ovladač a tam narůstá cena. Také jsou tyto aplikace vhodné pro přestavování výhybek a ovládání dalších doplňků. Naopak pro ovládání vlaků to mnohým lidem může připadat méně pohodlné, nejvíce však na posun vlaků nebo přesnou manipulaci. Pro použití aplikace na telefonu či tabletu je potřeba, aby centrála měla připojení LAN nebo WiFi.
Ještě vyšší level ovládání je použít počítač s programem pro ovládání celého kolejiště. Takových programů existuje celá řada a jsou placené i neplacené, ale ve výsledku jsou vždy dost složité na prvotní pochopení. Avšak poté, co se s tím člověk trochu seznámí a naučí, může dosáhnout opravdu skvělého zážitku. Pro připojení takového programu, musí mít centrála možnost připojení kabelem přes USB nebo stejně jako u mobilní aplikace připojení přes LAN nebo WiFi.
Jak pracovat s programem RocRail najdete v článku: Ovládejte kolejiště počítačem
V neposlední řadě je vhodné také zmínit ovládací pult, jako možnost ovládání kolejiště. Samozřejmě i tohle jde řešit s digitálem. Existují moduly nazývané TCO, FBO a DKDEC20, které zpřístupní možnost ovládat tlačítkem příslušenství a také zobrazovat ledkou různé stavy. V tomto případě stačí, když centrála umožňuje připojení přes XpressNet.
Více o tomto tématu se dozvíte například tady: Postavte si ovládací panel i na digitálním kolejišti – s TCO a centrálou TCS to zvládnete během několika minut!
Získávání informací z kolejiště
V předchozích odstavcích jsme zhodnotili základní možnosti ovládání digitálního kolejiště a nyní se podíváme na zpětné hlášení. Tím je myšleno získávání informací z kolejiště zpátky do centrály a zobrazování těchto informací. Zpětné hlášení umožňuje získávat informace o poloze vlaků na základě senzorů nebo kolejových úseků a také informuje o stavu přestavení výhybek, případně o dalších stavech na kolejišti. K tomu slouží speciální obvody zpětného hlášení, které monitorují kolejiště (pomocí senzorů) a změny posílají do centrály, která tyto stavy může vyhodnocovat a nebo jen zobrazovat. V současné době se vyskytuje několik možností připojení a různých modulů. Těmi nejznámějšími jsou na sběrnici S88, RS-BUS a LocoNet. Tady bych si troufal tvrdit, že výběr je často daný cenou modulu a také rozsáhlostí kolejiště. Na menší až střední kolejiště plně dostačuje sběrnice S88 a na větší kolejiště se používají ostatní sběrnice, kde i moduly jsou cenově dražší, ale “nejspíš spolehlivější”. Osobně jsem zatím nenarazil ani na nespolehlivost u S88. Limit je také u počtu vstupů jednotlivých modulů a maximálního počtu spojení modulů. Tady obvykle není dána přesná informace a liší se to i podle centrály – kolik toho zvládne.
Vlaky a jejich počet
Častou otázkou u přechodu na digitální kolejiště bývá: “A kolik vlaků s tou centrálou mohu provozovat?” Zde záleží, jak otázku pochopíme. Můžeme ji pochopit tak, že se daný člověk ptá na to, kolik vlaků může mít na kolejišti stojících a případně i na poličce a jen je chce mít v databázi uložené a nebo se ptá na aktivně jedoucí vlaky. V prvním případě je to obvykle omezeno pamětí centrály, pokud vůbec nějakou má a nebo pamětí v telefonu či tabletu, pokud jsou vlaky uloženy uvnitř zařízení. Ale druhý případ nemá podle mě jasnou odpověď. Vše se odvíjí od maximálního proudu, který centrála dodá na výstupu (nebo spíše při kterém maximálním proudu vypne proudová protizkratová ochrana). A také záleží na tom, jestli vlaky pojedou po rovině, či do kopce, kolik potáhnou vagónů a také jak moc jsou staré. Vliv na to má i připojení dekodérů příslušenství, pokud odebírají napájení z DCC výstupu centrály. Sám na tuto otázku velice nerad odpovídám, protože v tom je opravdu hodně faktorů, ale osobně si myslím, že běžná centrála utáhne 6 – 8 vlaků najednou. Ale to není žádný problém, protože existují zesilovače, které dokáží při rozdělení kolejiště do několika úseků, zvýšit tento počet o několik desítek dalších souprav.
Rád bych také dodal, že čím větší proud centrála dodá, to neznamená vždy lépe. Je třeba počítat s tím, že vlaky vykolejí a dochází k různým zkratům a v tu chvíli v kolejích teče tento maximální proud! To znamená, že pokud centrála nevypne včas nebo z nějakého důvodu bude při zkratu proud jen o málo menší, než je maximum nastavené v centrále, tak může dojít k tavení plastů či dvojkolí! Proto je potřeba i toto brát v úvahu při stavbě kolejiště a raději rozdělit větší kolejiště do menších úseků napájených zesilovačem.
A jakou centrálu tedy vybrat?
Nyní jsme si tedy zhodnotili několik základních faktorů, které mohou ovlivnit výběr digitální centrály. Samozřejmě to nejsou ani zdaleka všechny faktory. Pomineme-li cenu, tak jsou zde další funkce, jako například zápis a čtení CV (nastavení dekodérů), spolehlivost, počet zařízení a ovladačů připojených najednou, programovací kolej, jednoduchost zapojení, přehlednost návodu, česká lokalizace a mnoho dalších prvků, které mohou jak pozitivně, tak i negativně ovlivnit výběr.
Já osobně, když jsem začínal s digitální modelovou železnicí, tak jsem se snažil ušetřit. Proto moje první centrála byla PIKO Digi 1 s IR dálkovým ovladačem. Bylo to moc hezké, když to rozjelo vláček, ale značně nepohodlné. Proto jsem tehdy začal stavět vlastní centrálu a myslel jsem si, jak to bude jednoduché. No uběhlo několik let a máme tu digitální centrálu TCS, která se neustále vyvíjí a pořád není ve stavu, jaký bych si představoval. Ale funguje a řekl bych, že dost dobře. Jenže to mi nestačilo. Při ovládání vlastního kolejiště jsem zjistil, že Android aplikace není to nejlepší na ovládání vlaků a ROCO MultiMAUS má drát (ovšem existuje i bezdrátová). A tak jsem se pustil do vlastního bezdrátového ovladače. Už nyní mě s ním baví jezdit a je to asi to nejlepší, co jsem na ovládání kdy použil. Ale na výhybky stále používám Android aplikaci. No a tak mě nedávno napadlo, co takhle si udělat pult? No sledujte, jak to dopadne… Nyní je to jen nápad 🙂
Takže rád bych řekl, že požadavky člověka na ovládání se neustále vyvíjí a rostou a proto je třeba brát zřetel i na centrálu a přemýšlet nad tím, která centrála poroste s vámi? 🙂
Zde se hodí přečíst článek o tom, proč zvolit digitální centrálu TCS: Proč zvolit zrovna digitální centrálu TCS?
Tabulka srovnání vybraných digitálních centrál
Zde je tabulka srovnání jednotlivých digitálních centrál, ale podle mě to není úplně vypovídající o všem. Samozřejmě pro inspiraci se tím dá řídit. Tímto děkuji panu Králi z DCCdoma, za zpracování a zapůjčení této tabulky.
| DR5000 | LZV100 | z21 bílá | Z21 černá | TCS | TCS-2 | NanoX | |
 |  |  |  |  |  |  | |
| Trafo | ANO | – | ANO | ANO | ANO | ANO | – |
| Lokomotiv | 117 | 9999 | 100 | 100 | 200 | 200 | 9999 |
| Adresy příslušenství | 1024 | 1024 | 1024 | 1024 | 1024 | 1024 | 1024 |
| LocoNet | ANO | – | – | ANO | – | – | – |
| XpressNet | ANO | ANO | ANO | ANO | ANO | ANO | ANO |
| IR IRIS | ANO | – | – | – | – | – | – |
| B-BUS | ANO | – | ANO | ANO | – | – | – |
| CDE | ANO | ANO | – | – | – | – | – |
| RS-BUS | ANO | ANO | – | – | – | ANO | – |
| R-BUS | ANO | – | ANO | ANO | – | – | – |
| S88 | ANO | – | – | – | ANO | ANO | ANO |
| Programovací kolej | ANO | ANO | – | ANO | ANO | ANO | ANO |
| USB | ANO | – | – | – | – | – | ANO |
| LAN | ANO | – | ANO | ANO | ANO | ANO | – |
| WiFi | ANO | – | – | – | – | ANO | – |
| Android aplikace | ANO | – | ANO | ANO | ANO | ANO | – |
| Šifrovaná komunikace | – | – | – | – | ANO | ANO | – |
| Český návod | ANO | ANO | ANO | ANO | ANO | ANO | ANO |
| Česká podpora | ANO | – | – | – | ANO | ANO | ANO |
| Zapoj a jeď | – | – | – | – | ANO | ANO | ANO |
| Pravidelné aktualizace | – | ANO | – | – | ANO | ANO | – |
| RailCom | ANO (externě) | – | – | ANO | ANO | ANO | – |
| Automatické akce | – | – | – | – | ANO | ANO | – |
Digitálních centrál je samozřejmě mnohem více a to hlavně v zahraničí, kde se dají také sehnat opravdu vychytané kousky, zde jsou zmíněny jen ty nejběžnější tady u nás v ČR.
Digitální dekodéry a jejich výběr
Na začátku článku bylo řečeno, že dekodér je nedílnou součástí digitálního kolejiště a každý prvek na kolejišti ho potřebuje. Existuje několik druhů dekodérů – lokomotivní, funkční, výhybkové, pro návěstidla a také víceúčelový. Zde již nebudu vypisovat tabulky jednotlivých výrobců, ale spíše své poznatky a na co si dát pozor.
Lokomotivní a funkční dekodéry
Pokud zrovna nekupujete úplně novou lokomotivu s již osazeným dekodérem, pak máte na výběr širokou škálu dekodérů a výrobců, ale jak se v tom vyznat? No já sám moc nevím a sám jsem nepoznal žádné zvláštní rozdíly. Existují dekodéry už za pár stovek korun a podle mého pracují velice dobře. Sám jich mám několik ve svých lokomotivách. Většinou v těch, které jsem si digitalizoval sám (starší kousky). Tam bych rád dodal, že je potřeba dávat pozor na maximální proud, který dekodér snese a u starších lokomotiv tento proud může být dost veliký. Navíc také starší motorky v lokomotivách nejsou příliš vhodné na digitální regulaci rychlosti a tak ne vždy funguje rozjezd lokomotivy úplně lineárně. Dalším faktorem při výběru dekodéru je počet funkcí a jejich nastavení. Některé dekodéry mají možnost separátně ovládat hlavní světla, osvětlení kabiny či další vnitřní osvětlení a ještě k tomu přidat i nějaké efekty. Dále lokomotivní dekodéry umožňují nastavení plynulého rozjezdu či brzdění podle skutečnosti, což zlepšuje dojem z jízdy.
Jak na digitalizování starší lokomotivy ukazuje i následující video: Digitalizace modelu Bradavického Expresu v H0
Speciální částí lokomotivních dekodérů jsou ty se zvukem, které jsou už v řádů tisíců korun, ale podle mě to opravdu stojí za to. K dekodéru je obvykle potřeba dokoupit reproduktor a také do něj nahrát zvuk, to vše se platí navíc. Já osobně jsem si vždy nechal zvuk nahrát přímo v e-shopu, protože touto částí digitalizace jsem se nikdy nezabýval a myslím, že pro začátečníky je to opravdu zbytečné se tím dále zabývat.
Lokomotivní dekodéry je třeba i vybírat podle patice, kterou mají novější lokomotivy už připravenou a také podle rozměrů. V měřítku H0 máte obvykle dostatek místa v lokomotivách, ale v menších měřítkách jako N nebo Z hraje každý milimetr roli.
Ukázka digitalizace lokomotivy v měřítku Z (1:220): Kufříkové kolejiště Z
Kromě lokomotivních dekodérů existují i funkční dekodéry, které umožňují ovládat pouze funkce lokomotiv (nebo spíše vagónů). Jsou právě určeny pro osvětlování vagónů a stejně jako u lokomotiv umožňují různé funkce blikání osvětlení při zapnutí a podobně.
Já osobně nakupuji do obyčejných starších lokomotiv dekodéry, které pochází z Číny a prodávají se i na DCCdoma – LaisDCC. Tyto dekodéry jsou dostatečné pro veškerou jízdu. Pro lokomotivy se zvukem vybírám pouze dekodéry ZIMO, protože už jsem je vyzkoušel a fungují perfektně.
Zde je ukázka digitální lokomotivy se zvukem: Motorový vůz 842 v H0
Výhybkové dekodéry
Dekodéry pro výhybky můžeme rozdělit ještě do dalších skupin podle způsobu přestavování. Tam mohou patřit právě motorové přestavník, servo přestavníky a elektromagnetické přestavníky. Na všechny tyto typy přestavníků je možné zakoupit dekodér. Tento dekodér je obvykle větší a obsluhuje několik výhybek. Sám jsem nezkoušel zatím jiné dekodéry než od DCCdoma a nemohu si stěžovat. Zde se tedy výběr odvíjí právě od toho, jaký přestavník budete ovládat. Tyto dekodéry jsou obvykle ještě napájeny externě, takže budete potřebovat separátní zdroj napětí, který bude sloužit pro veškeré příslušenství.
Jak se pracuje se servo-dekodérem si můžete přečíst zde: Přestavování výhybek? Se servo-přestavníkem z DCCdoma – žádný problém!
Závěr a moje doporučení
Ačkoliv jsem se po celou dobu článku snažil být, co nejvíce nestranný a objektivní, tak jsem přece jen ke všemu napsal určitý názor a dodal pár zajímavých odkazů. Zde je ale prostor k tomu, abych vše shrnul a pokusil se vám v tom všem udělat ještě pořádek. Věřím, že pokud jste dočetli až sem, tak z toho stejně nejste moc moudří a pořád nevíte, jakou centrálu vybrat. Ale řekl bych, že se alespoň orientujete trochu v problematice a to je dobře.
Takže teď je to jen otázka priorit a peněz. Já osobně bych připlatil za centrálu, která se může hodit jak na menší kolejiště, tak případně i na větší, když se postupně bude rozrůstat. Také mohou přijít vyšší nároky na ovládání a detekci vlaků, které nyní nemáte. Proto bych doporučil každému začátečníkovi centrálu TCS-2. Ale hlavně, každý nováček nemá rád, když musí něco nastavovat, tak proč nerozbalit centrálu a hned začít jezdit? Nastavování si můžete nechat i na později, pokud budete chtít. I když podle mého názoru je ho tam tak málo, že pokud nebudete chtít použít vyloženě ovládání počítače a program RocRail, tak z toho nebudete mít těžkou hlavu. A na vše ostatní je dostatek návodů.
Ještě bych rád doplnil, že digitalizovat můžete i vaše analogové kolejiště. Stačí jen ke kolejím připojit digitální centrálu místo zdroje a položit digitální lokomotivu na koleje. Přestavování výhybek může klidně zůstat analogové a nic se nestane.
A na co se podíváme příště?
V dalším díle tohoto krátkého seriálu se zaměříme na to, jak koupené komponenty správně propojit a případně nastavit.
Pořád to nestačilo? Zeptejte se!
Následující článek Vám nezodpověděl všechny otázky? Tak se zeptejte! Pod článkem jsou komentáře, díky kterým můžete napsat libovolnou otázku a ještě tak pomůžete ostatním čtenářům, kteří se chtějí zeptat na to stejné. A navíc vám moje odpověď přijde rovnou na Váš email (ten samozřejmě uvidím jen já a nebude použitý pro žádné marketingové účely).
Podobné články
Jak přejít na digitál (DCC) [1]: Co je digitální modelová železnice?
Vývoj ESP32 nebyl nikdy jednodušší – vývojová platforma M5Stack přináší kompletní řešení i s krabičkou a jako bonus si můžete zahrát Super Maria!
Jak přejít na digitál (DCC) [3]: Jak to celé zapojit a rozjet lokomotivu?
Bezdrátově řízený model vozidla 2
Přehled lokomotiv se zvukem + Videa (Roco/MTB/Hornby)
DCC centrála TCS
Přejděte na vyšší level a nechejte své modelové kolejiště ovládat počítač! Jak s tím začít a co všechno potřebujeme?
Proč zvolit zrovna digitální centrálu TCS?
Pozor vlak! Železniční přejezd se závorami AŽD v H0 i se zvukem! + NÁVOD A VIDEO
DCC pro laiky a začátečníky
Detaily utváří celek kolejiště – Kde koupit speciální figurky (nejen) z filmů a pohádek v měřítku?
Stavba modelu H0: Londýnský dům
Pingback: Jak přejít na digitál (DCC) [1]: Co je digitální modelová železnice? – ZAVAVOV
Píšete předpokládám velmi zjednodušeně, že u analogového kolejiště stačí vyměnit napájení a můžu jezdit. Tak jednoduché to asi nebude. Kolejiště má své dělené úseky. Někdy jedn kolej, jindy obě. Navíc lokomotivy se sběračem na trolej berou druhou část el. z troleje. Jsem ve fázi přemýšlení, malování zapojení a čtení návodů a rad. A stejně z toho moc nadšený nejsem. Koupit set jako koleje vlak ústřednu abych si to vyzkoušel mi přijde zbytečně drahé. Vím, je potřeba začít, ale jak omezit finanční ztráty?
Zdravím,
ano je to trochu zjednodušené, protože je to v podstatě pro začátečníky. Složitosti se nabalují postupně. Každopádně rozdělení na úseky se stále využívá na digitálním kolejišti. Jen tedy nevím, jak je to se sběrači. To jsem nikdy neřešil a ani netuším, jak je to potom zapojeno v digitálních lokomotivách.
Ohledně začátku je určitě potřeba digitální centrála a digitalizovaná lokomotiva. Lokomotivu můžete digitalizovat i stávající a bude Vám jezdit i na analogovém kolejišti, Zkoušet si to poté můžete někde bokem třeba na krátkém úseku.
Pokud se rozmýšlíte nad digitální centrálou a nespěcháte, tak můžete počkat na vydání nové TCS-2, třeba se Vám zalíbí (veškeré info i s cenou bude dostupné do podzimu a k dostání by měla být do Vánoc).